Muzeum starého kupectví, Svídnice

Co to bylo mílové právo? Odkud se vzalo sousloví „s lékarnickou přesností“? A co si lidé mohli koupit v koloniálu? Na tyto a jiné otázky lze najít odpověď v Muzeu starého kupectví ve Svídnici – jediné instituci věnované historii obchodu a kupectví v Polsku. Díky ní můžeme vyrazit na cestu po dávných obchodních stezkách; dozvědět se, proč není loket jako loket a že současný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a ochrana spotřebitele se můžou pochlubit tradicí sahající do časů, kdy existovali vážní, tedy úředníci obsluhující městskou váhu a dohlížející na poctivý obchod.

Ne náhodou je výše zmíněna lékárna a koloniál, protože prohlídka muzea začíná v místnosti upravené jako lékárna z přelomu 19. a 20. století, a velkou skupinu exponátů ve svídnickém muzeu celkově tvoří vybavení starých obchodů, včetně koloniálu. Seznámit se lze s originálním nábytkem, pokladnami a obchodními váhami, obaly (prim zde vede kolekce skleněných obalů, hlavně lahví) nebo reklamními štíty. Zajímavé je, že v těchto dvou podnicích se zpočátku kupovaly pohonné hmoty, dokud nebyly vymyšleny čerpací stanice. Také jejich vybavení z doby před 2. světovou válkou si můžeme prohlédnout v muzeu.

A proč se Muzeum starého kupectví nachází právě ve Svídnici? Řešení najdeme např. v staré tržní uličce (jedné z částí objektu) a souvisí s piastovskou érou, díky níž byla Svídnice jedním z nejmocnějších měst ve Slezsku, a její význam rostl díky rozvoji řemesla, obchodu a neustále udělovaným novým privilegiím. Např. za vznik krámů ve Svídnici měšťané vděčí knížeti Bolkovi I., který v roce 1291 povolil jejich výstavbu. Svídnické náměstí bylo pro kupce obzvláště důležité, protože se na něm konaly četné trhy, které umožnily obyvatelům města bohatnout a na které proudili kupci i z těch nejvzdálenějších míst. Situaci usnadňovala také výhodná poloha Svídnice: na staré obchodní stezce zvané semita Bohemiae (běžící od Zhořelce do Nisy, od níž stezka odbíhala směrem na Vratislav a údolím Bystřice směrem na Čechy). Dodnes je svídnická burza starožitností v první neděli v měsíci jednou ze tří nejstarších v Polsku a druhou největší v Dolním Slezsku.