Berlova vápenka, Třemošnice

Jak se vyrábí vápno, kdy v historii bylo poprvé použito a jak vápenný průmysl fungoval? Nejen to se dozvíte v Berlově vápence v Třemošnici. Více než 140 let stará výrobna vápna je evropskou raritou, která si rozhodně zasloužila proměnu do muzejní podoby. Po rekonstrukci v roce 2010 zde vznikla expozice železnohorského vápenictví, jejíž jednou zajímavostí byla lanovka dlouhá 5 kilometrů, která vedla přímo z vápencových dolů a usnadňovala přepravu vápence dále ke zpracování.  Berlova vápenka známá také jako Vápenka Závratec vznikla na území Železných hor díky velkému množství vápence. V dané lokalitě se zdaleka nejednalo o jedinou vápenku, ale vzhledem k propracovanému systému dopravy a zpracování této horniny šlo o jeden ze zajímavějších podniků. Právě lanovka pro přepravu vápence z Prachovic, kde probíhala těžba, byla ve své době nejdelším unikátem. Byla vedená na vzdálenost 5 kilometrů a přeprava každého kusu trvala téměř hodinu. Když však přímo v Prachovicích vznikl velký provoz vápenky a cementárny, docházelo k přerušování provozu v malých podnicích. Budova původní Berlovy vápenky od roku 1961 chátrala až do té doby, než se město Třemošnice pustilo do oprav a vybudování muzea. Od roku 2004 se jedná o kulturní památku České republiky.

Expozice v muzeu je rozdělena do čtyř částí, kdy se nejdříve seznámíte se začátky vápenictví v oblasti Železných hor, poznáte historii samotné Berlovy vápenky i objektu v Prachovicích a na závěr se dozvíte plno zajímavých informací o vápenci jako surovině a materiálu. K Berlově vápence se dostanete od vlakové zastávky v Třemošnici, autobusem nebo autem, kdy je možné parkovat kousek od objektu. Hned vedle se nachází i Zemědělské muzeum v Třemošnici, kde si můžete výlet prodloužit.