Muzeum zlata, Złotoryi

Muzeum zlata – neplést si s nedalekým zlatým dolem „Aurelia” – sídlí v městečku s hornickou tradicí, ležícím v severní části Kačavského podhůří – Złotoryi. Souvisí to s tím, že zde na přelomu 12. a 13. století vznikla hornická osada, jejíž obyvatelé se věnovali těžbě zlata ze sedimentů řeky Kačavy. Stopou po této „zlaté“ činnosti jsou např. celopolské a mezinárodní závody v rýžování zlata nebo právě existence Muzea zlata.

Při procházce po Złotoryi bychom historickou budovu muzea těžko přehlédli: pochází z 18. století, je zakomponovaná do městských hradeb a od jiných budov se odlišuje mansardovou střechou a vedle ní umístěnou sochou nazvanou „Rýžovač zlata“. Byla upravena na muzeum v 70. letech 20. století, kdy Leopold Schmetterling – učitel a sběratel narozený v Tarnopolu – předal městu svou bohatou sbírku exponátů. Ne všechny souvisely se zlatem a pocházely z různých oborů: od geologie, přes numismatiku, po archeologii. Stálé expozice souvisí s historií a těžbou zlata nebo s metodami těžby a hornickými nástroji (můžeme si prohlédnout např. zlatý nugget nalezený v řece Bobr v roce 2003 nebo zlato ve formě plátků, případně vstup do Sálu tradic Bratrstva kopáčů zlata).

Region Kačavských hor a podhůří se od jiných regionů Polska odlišuje obří geologickou různorodostí, proto také velkou část muzejních sbírek tvoří horniny všeho druhu, zkameněliny a minerály vyskytující se v Dolním Slezsku, obzvláště v Zemi vyhaslých sopek, jak se neformálně říká území mezi Lehnicí, Jelení Horou a Střihomí, jejímž poznávacím znamením je výskyt hornin pocházejících ze tří období sopečné aktivity. Díky spolupráci Muzea zlata s regionálními a polskými vědeckými institucemi se sbírky neustále rozrůstají, a do tohoto prostoru se stahují sběratelé a geologičtí nadšenci na přednášky a předčítání z oblasti věd o Zemi.