Muzeum papírnictví, Dusczniky Zdroj

Říká se, že papír je trpělivý – nedostatkem trpělivosti určitě nehřešili duszničtí papírníci, o nich pocházejí první zmínky z 2. pol. 16. století. Než se z Duszniků-Zdrój staly lázně, byly v Evropě proslulé skvělou papírnou, která po několik staletí vyráběla vysoce kvalitní ruční papír. Zdejší mlýn měl obří význam pro město a region – produkovaný papír se používal na úřadech, ve farních kancelářích a dokonce ve školách, což svědčí o tom, že se na něm učily psát a číst zástupy lidí. Údajně byl také věčný – tato vlastnost měla plynout z toho, že duszničtí papírníci k jeho výrobě používali minerální vodu, která odpuzovala hmyz, který by mohl papíru uškodit. Jeho výroba byla ukončena teprve v roce 1937. O dva roky později Karl Wiehr, poslední majitel papírny, předal papírnu městu pro veřejné účely s úmyslem vytvořit v historickém mlýně regionální muzeum techniky. Od roku 1968 – od okamžiku otevření Muzea papírnictví po provedení komplexní památkářské rekonstrukce objektu chátrajícího od 2. světové války – je zde s ohledem na její historickou hodnotu oceňovaná tradice ruční výroby papíru chráněna a propagována.

Budovy papírny mají nebývalou architektonickou hodnotu – do té míry, že v roce 2011 získaly status kulturní památky, přidaly se tedy do elitního okruhu objektů s výjimečným významem pro polské kulturní dědictví. Nejdůležitější je v tomto komplexu hlavní budova papírenského mlýna zastávající kdysi obytnou a výrobní funkci, postavená v roce 1605. V přízemí probíhala zásadní výroba papíru, o patro výše se nacházely byty a výrobní místnosti, a v podkroví – sušárna. Modernizace výroby v 18. století ovlivnila její značný nárůst, což se pojilo s nutností podnik rozšířit. Tehdy vznikla prostorná budova sušárny (využívané také jako sklad) spojená s původní papírnou chodbou a ozdobný vstupní pavilon s můstkem přes řeku Bystrzyca Dusznicka – od okamžiku překročení prahu měl prozrazovat péči majitelů o reprezentativní charakter místa a kvalitu výrobků. Historii dusznického mlýna v období 1562–1939 tvořili papírníci z rodu: Kretschmerů, Hellerů a Wiehrů.